Čtvrtek
Ve škole visualizace, zas mě napadlo si tady udělat toho Mgr., ale pak jsem si uvědomil, že ne všechny předměty jsou tak skvěle vyučovaný. Po přednášce byly cvika, kde bylo jasně vidět, že už jaxi máme skluz. Večer jsem si říkal, že zajdu na tu párty, ale pak jsem byl nějakej unavenej a říkal jsem si, že bych měl těžký svědomí jít na párty, když mám dělat na úkolu do WISu (Web Info. Sys). Samozřejmě jsem na ten úkol stejně vůbec nešáhnul. O cvikách jsem si naštěstí včas vzpomněl, že musím zavolat na ty opraváře kotle. Pravda, že jsem volal o hodině, ale jaksi mi přišlo, že to neva. Každopádně mi paní řekla, že tam někdo přijde po dvanáctý.
Pátek
Dal jsem si na "brzo" - asi tak na půl desátou budík. Nedokázal jsem samozřejmě vstát, tak jsem ho posunoval, až mě už v půl jedenáctý vzbudil zvonek. Rychle jsem vyskočil, natáhnul na sebe aspoň jeany. Vršek jsem nechal pyžamo a ani jsem si nenandal brejle, seběhl dolů a samozřejmě tam byl týpek, kterej měl přijít přibližně dvě hodiny v budoucnosti opravit kotel. Hlavní je, že tentokrát jsem mu otevřel, on to opravil, já se naučil, jak to opravit pro příště, kdyby se to znova objevilo a bylo hotovo. Je to teda o dost složitější než u nás doma, protože se tam musí přidělat hadice ke kohoutku s vodou a ke kotlu a pak se tam teprve může napustit voda.
Tak sice přišel ve špatnej čas, ale zas jsem byl celkem rád, že mě už vzbudil a já se mohl pustit do práce. Takže celej pátek jsem dělal na tom WISu, protože jsem na vejkend si domluvil, že zajedu za kámošema z Leeuwardenu do Nijmegenu. Úkol se skládal ze dvou částí, tak jsem si říkal, že když napíšu jednu, tak to bude stačit. Samozřejmě mě těch 10 nebo ještě víc hodin zmohlo, takže jsem si v deset pustil film a místo dodělání aspoň tý jedný části, jsem čuměl na film. Pravda, že jsem měl už napsaný asi 1,5 stránky a ta část měla bejt na dvě. Hlavně jsem si toho už dost přečetl, abych to mohl dopsat. Ono totiž trvá strašně krátko něco napsat, jenže před tím, než člověk může něco napsat, tak musí strašný množství hodin číst a přemejšlet nad tim. Tak mě ani tak nevadilo, že jsem to neměl dopsaný, páč už jsem byl rozhodnutej, že další materiály k tomu číst nehodlám.
Sobota
Ráno jsem musel na mě strašně brzo vstávat - už v osm, abych se osprchnul a všechno připravil. Nechtěl jsem tam přijet s prázdnejma rukama a nakonec se to dost vyplatilo. Vzal jsem si baťůžek s nějakým jídlem a pitím a pak ještě tašku, kam jsem hodil spacák, pyžamo, spodní prádlo a kartáček s pastou. A mohlo se jet. Ještě jsem se projel v dešti na nádraží na kole a nechal ho trochu bokem, páč mám strach nechávat kolo u nádraží přes noc. Mají tu lístky weekend retour, tak jsem vzal ten, vyšlo to na necelejch 13 éček, tak jako pohoda. Hned první zastávku jsem přestupoval, ale hlavně ještě před ní mě něco překvapilo. Zajeli jsme do tunelu, což mě dost překvapilo. Si říkám v Nizozemí a tunel? No samozřejmě se ukázalo, že je to jen nádraží, kterým jsme projížděli. Si řikám, že to je fakt dost praktický, nechat zajet ty vlaky pod zem a udělat jim tam ten kilometrovej tunýlek, páč pak nahoře může bejt parkoviště a spousta příjezdovejch cest, prostě dost praktický. Jen teda se mi nelíbila změna tlaku, přišla snad rychlejc než v letadle.
V Nijmegenu na mě už čekal Jakub s Natalii a ještě jedna jejich kámoška, taky polka. Krámy jsem hodil do skříňky na nádru (přes 3 euro, židi..., a to berou jen Maestro, VISA samozřejmě nejde a cash taky ne..., štěstí, že Katarina měla kompatibilní kartu). Prošli jsme si město, bohužel pršelo. (Vyjímečně zajdu do budoucnosti: v neděli bylo slunečno, tak to byla fakt škoda). A ještě jsme zašli do muzea kol. To bylo docela zajímavý. Pán nám udělal i malej výklad a prohlídli jsme si přibližně milión kol. Jako zajímavý zvěrstva vymejšleli a fakt chápu, že si o majitelých kol normální lidi ze začátku mysleli, že jsou blázni. Ono kupovat si kolo za cenu tří koní mi taky příjde jako chujovina.
Pak jsme jeli na jejich ubytování. Maj to úplně jinak... Žijou jakoby v paneláku a jsou tam jenom studenti. Ze začátku mi to přišlo, jako skvělý, že bych jim záviděl, ale když jsem tam nakonec byl ty dva dny, tak jsem zjistil, že to nějakej rozdíl není, že se tam stejně moc nepotkávají a neznají. No autobus tam jel fakt dlouho, snad půl hodiny - ale k tomu se dostanu později. Ještě se nakoupilo nějaký jídlo a něco na pití. Udělal se "oběd" (byly už 4 hodiny...) toasty v troubě, tak to jsem si celkem pochutnal a k tomu se vypilo víno, co jsem přitáhnul. Pak ještě přijeli dvě holky z Maastrichtu. Jedna polka a jedna češka :-) Ještě jsem vzal 4 Gambrinusy, tak se jich taky pár vypilo. Pokecali jsme a tak, pak se šli ženský upravit - což zabralo standardní čas cca 1,5 hodiny... Tak před odchodem do města jsme ještě dali nějakej tvrdší, konkrétně gin s něčim. No ale teda moc jsem se nenalejval, páč mi nepřišlo, že by se někdo moc nalejval a nějak mám trochu střevní problémy... Což mě připomnělo: když jsem byl na záchodě, tak ho tam maj celej vytapetovanej textama. Jeden se mi moc líbil, byl to nějakej výběr z http://www.chickenjoke.com/, celý to nečtěte, jen si najděte odpověď "Arthur Andersen".
Pak jsme teda vyrazili do města, skoro jsme museli běžet na bus, ale stihlo se to. Na nádru jsme se sešli ještě s jednim polákem a ještě s Tomasem - z Leeuwardenu původem z Maďarska. Šlo se do města, kde zrovna teď byla pouť, což znamenalo, že někteří měli nutkání zajít na nějakou pro mě odpornou atrakci. Já jsem nechtěl všechny vevnitř toho mixéru na lidi poblít, takže jsem se nezůčastnil a opravdu jsem nebyl sám :-) Všem jsem nabídnul, že bychom mohli jít do coffeshopu, a taky jsme šli, přestože jsem se ptal, každého jestli chtěj, tak nakonec se ukázalo, že bychom uhylili tak možná tři. Takže druhá možnost byla hospoda, což se zdá jednoduchý, ale přestože tam žijou už měsíc, tak nějak to asi nemaj zmáknutý. Po minimálně půl hodině se konečně našla nějaká vyhovující všem. A byla fakt pěkná. Dal jsem si pivko, do velkýho půllitru, což teda samo vyšlo na skoro 4 éčka a povídali jsme si. Nejvíc mě rozseklo, když jeden týpek říkal, jak u rodičů jeho kámoše přebývali číňani někdy v osmdesátejch letech a když odjížděli tak jim nechali takovej jakože papír, kterej pak někdy za x let ukázali nějakýmu jinýmu číňanovi a ten to přeložil ve smyslu: "Až bude čínská invaze do Polska, prosím nezabíjejte tyhle lidi, že jsou čistý a hodný." :-) Jestli je to pravda se nedovíme, ale rozesmálo mě to. V noci samozřejmě žádný autobusy nejezdí. Odešli jsme po druhý hodině a cesta trvala asi hodinu - grr, fakt strašný. Někdy ve čtyři jsem se dostal do spacáku, ale měl jsem to luxusní, že jsem měl vlastní pokoj, páč Jakub mi ho nechal a byl u Natalie.
Neděle
Měl jsem budík na půl desátou, ale samo nešlo vstát, ale v deset jsem se už přemohl. Udělali jsme si pohodovou snídani a pak pokecali. Na vlak jsem odešel až v jednu. Ještě se zmíním trochu o těch holkách... Takže jedna mi připomínala Starbuck z BSG, a strašně vypadala jinak, po tý přípravě. Ty šminky asi dělaj hodně - strašně člověka nutí sjíždět do očí nebo já nevim .Češka byla pěkná, a potvrzovala přiblblý rčení, že máme nejhezčí holky. Přiblbý píšu, protože mi nepřijde, že by tady jinak byly horší. Při cestě jsem byl takovej všímavej a hlavně jsem si všechno zapisoval do mobilu, takže nějaký body:
- Co mě baví na cestování hlavně v hromadné dopravě: koukat na lidi. Většinou ustrnu na zadku osoby opačného pohlaví (už začal podzim, takže ze předku už moc vidět není, i když teda zrovna při týhle cestě jela fakt pěkná holandská blondýnka, a když se, předkloněná ke mě, hrabala ve svý tašce, tak nemít podprdu, tak vidím úplně všechno :-), ale zajímám se i o chování jinejch lidí. Mám pěkně hodinu na to si je v klidu pozorovat. Přijde mi, že jsou tady všichni takový vyrovnanější, stabilnější. Takový míň spěchu a bez stresu. Nevim jestli je to u nás kvůli tomu, že se ještě lidi nenaučili, jak být v klidu v kapitalistickym prostředí, ale nějak jim závidim ten plynulejší inkrementální vývoj. Někdy zas člověk zahlídne něco zábavnýho resp. odpornýho. Třeba nastoupil nějakej 70+ děda a měl vypláznutej jazyk, jenže furt a ještě s nim hejbal, jsem si říkal jestli si něco nepředstavuje...
- Je vidět, že ve chvíli, kdy něco není požadavek, tak to prostě není. Teď mám na mysli okna ve vlaku. Jsou zadělaný, že zlatý ČD. Zato, okna na vyhlídkové lodi v Rotterdamu byly vyleštěný.
- Celkem jsem spokojenej, že zváldám užívat drobáky a že dokážu udržet peněženku prázdnou (ve smyslu, bez hromady drobáku). Jen teď tam teda mám jedno a dvou centy asi tak dohromady 5-10 centu a fakt nevim, jak se jich zbavit.
- Ceny už si nepřepočítávám do CZK, už nějak cítim, že je to drahý, když vim cenu v EUR.
- I v NL jsou samo somráci, zas jeden (a ne první) prudil na nádraží v Nijmegenu. A jsou stejně odporný jako v ČR. Nepíšu to jako nějakou specialitu, jen chci upozornit na to, že je úplně jedno, jak rozvinutej stát je, ale vždycky budou existovat lidi, kteří skončí jako somráci, páč jim to tak asi víc vyhovuje.
- V autobuse nejsou trubky nahoře, tak se není čeho chytit. Dost nevymakaný obzvlášť, když nejsou zas tak prázdný, aby si člověk vždy našel vertikální tyč...
- V busu byla cedule zákazu poslouchání hudby jakože ze sluchátek. Stejně jsem si užil dostatečně hlasitou reprodukci Evanescence asi tak přes čtvrt busu. Tohle považuju jako plus, protože si myslim, že by to lidi nemělo prudit, když někdo něco poslouchá, když hlasitost motoru busu je značně nepříjemnější.
- Taky tam byla cedule přeškrtnutýho kočárku, ale nevim jestli to platí jenom u řidiče, páč ve prostřed jsou dveře s plošinou. Jen by mi přišlo divný, když by MHD nepodporovala kočárky.
- Kdo naučil nizozemce používat retardéry skončí v pekle. Jako fakt mi to nepřijde normální, co tady s nima předváděj. To že jich je asi milión ještě snesu, ale že některý jsou asi jako překážky pro osobáky, aby mohl projet jen bus a vypadaj asi tak jako půl metrovej příkop se skokánkama na začátku a na konci, to fakt nepoberu. Bus má kola daleko od sebe, tak do toho nezajede, ale fakt bych tam nechtěl omylem zabloudit autem a nevšimnout si toho, protože tohle by zničilo nápravu hned. Pak ještě maj speciální retardér, kterej nechápu, proč je takovej jakej je. Pojmenoval bych ho asi jako: "utrhávač olejové vany". Prostě je asi tak podlouhlej, že člověk na něj nemusí najet kolama, ale pak mu to nejpíš něco utrhne :-) Kromě retardérů tady maj ještě další vychytávku. Motem je asi něco jako: "Snižme kapacitu komunikací, zvyšme bezpečnost." Prostě prdnou ostrůvek ne doprostřed silnice, ale doprostřed náhodně vybraného pruhu. Tzn. že auto musí zastavit a počkat, až je v protisměru volno, aby mohl projet. Ostrůvek je to, aby to platilo jen pro auta a cyklisti mohli projet škvírkou...
- Prudící architektura bez čtvrtí. Chápu, že ze začátku to lidem přijde hezký, že je všechno stejný, hezky upravený a tak. Ale většina ulic ve většině měst vypadá stejně. Po čase je to fakt nudný, koukat na furt ty samý baráky furt ty samý ne-omýtky. Furt ty samý barvy. Jako chápu, že ušetřej spoustu peněz za architekty, ale nějaká ta inovace v řadovym bydlení by bodla. Krom toho to znamená šílený problémy s orientací. Člověk vůbec nepozná kde je, protože je to všude stejný. Ani tu nejsou čtvrti. Jsem zvyklej, že jsou prostě čtvrti s panelákama, s domama, Beverly Hills čtvrtě, tovární čtvrtě a tady nic... Furt stejný, uff.
Pondělí
Hlavní plán dne: dodělat už konečně ten WIS. V půl osmé večer se zadařilo a už jsem ho odeslal, tak mám zas na chvíli pokoj. Další úkol byl napsat blog a na tom teď tvrdě pracuju. Je za 10 min půlnoc, doufám, že to stihnu... Jinak teda od tý školy zas tak moc pokoj mít nebudu. Sice tenhle týden nemám žádnou výuku, páč je zkouškovej týden a já nemám žádný zkoušky. Jenže máme asi dvoutýdenní skluz na projektech do visualizace a do grafiky. Taky mám asi týdenní skuz v software architecting a ještě musím do příštího týdne napsat proposal svý práce do Seminar Information Systems. Ta práce je jediná věc, která se v tom předmětu dělá a podle čeho je hodnocenej, takže to docela zabere.
Tak o dnešku není moc, co psát, ale přeci jen jsem stihnul někdy v posledních dnech kouknout na nějaký věci, tak bych se k nim vyjádřil. Takže jsem se kouknul na první díl čtvrté série SGA - už chápu, proč mi bylo doporučeno se na to nekoukat. Ještě horší něž jsem čekal, a to jsem čekal, že to bude strašný... Kouknul jsem pro změnu na poslední díl IT Crowd - no za moc teda nestál, na to že byl poslední, možná jsem se párkrát ušklíbnul, ale nějaký záchvaty smíchu se nedostavily.
Taky jsem kouknul na nějaký Střepiny. Tak jsem zjistil, že jakýsi Řepka, kterému moc nejde sebekontrola a dělá z fotbalu hrozně důležitou věc, pravděpodobně vydělává milión měsíčně. Teda fakt nevím, kde na to ty kluby berou. To se dneska na ten zkorumpovanej fotbal ještě někdo chodí dívat? Hned jsem si vzpomněl na Natalii, jak řikala, jak se maj umělci špatně a jak jsou zlý ty producenti a vydavatelé. No a teď vydim, že týpek, co běhá za míčem bere mega. Sice nepatří do kategorie umělec, ale prostě špatně se nemá a možná by se to k umělcům dalo přirovnat. On přece jen Franta z Horní Dolní, taky za ten fotbal moc peněz nedostane, stejně jako Pepa z Vrchní Spodní, co tam hraje v hospodě na harmoniku. Každopádně mi někdy přijde divný, že ten fotbalista bere plat, o kterým se vědcovi, kterej možná jednou najde lék na rakovinu nezdá ani v nejvlhčích snech... Podle mě by měl plat ukazovat, jak je člověk pro společnost užitečnej. Škoda, že je očividně pro společnost důležitější krátkodobá zábava než její budoucnost. Ale tak co člověk nadělá, tak to prostě je a příště zase budou někteří volit socany, aby dostali tisícovku na pastelkovnym a nechali jejich děti za 10 let platit tisíce dva...
Další zpráva byla o rozdělení siamskejch dvojčat v SR. Fakt hustý, jako když tam mluvili o rozdělení jater, výrobě žlučovodu a o přechodnym plastovym držáku, než doroste kůže a tak. Je hezký vidět, kam medicína pokročila - poznamenal bych DÍKY TECHNOLOGII A VZDĚLÁNÍ. Ta poznámka je tam jen o tom, že nějaká další reportáž byla Klaus vs Bursík. Tak jako chápu, že maj rozdílný názory. Třeba dokážu přijmout, že je možný, že jsou změny a že za ně můžeme jako lidstvo. Ale těžko příjmu omezení, který jsou očividně neefiktivní a při tom zabraňují pokroku. Taky je otázka jak moc nás jaké změny omezí. Tak třeba ostrovy budou mít trochu smůlu no. Třeba miliarda lidí bude mít trochu smůlu. Otázka je, jestli se celých zbylých 6 miliard lidí bude chtít silně omezovat kvůli 1 miliardě. A pls berte omezování trochu v jiným smyslu než tady u nás v rozvinuté Evropě, že si už nekoupíte to menu z mekáče, který je zabalený do francouskýho papíru, slepenej kelímek čínskym lepidlem a maso z Kanady. Ale spíš z hlediska většiny planety, tzn. ze zemí, který jsou úplně jinde (pro lidi, kteří furt podceňujou ČR, to znamená, že jsou na tom dost bídně, že pomalu nemaj elektřinu a pitnou vodu). Je pak sranda, když stejní lidé, co bojujou za "ekologická opatření" bojujou za stop hladomoru v Africe a podporu Afriky, i když jejich "opatření" by značně zpomalila jejich rozvoj.
Tak jsem zas zaběhl někam mimo. Takže zábavná zmíňka byla o učitelce na ZŠ, která si to na nákup jela autem se 4,5 promilema alkáče v krvi. No já bych byl s takovym poměrem asi mrtvej, tož musí se to ocenit.
Taky se nám začala v ČR šířit syfilis v porno průmyslu. Dokonce někteřé produkce přestaly natáčet. Si pomalu říkám, že by to mohlo ohrozit naše hospodářství vzhledem k tomu, že jsme porno-průmyslová velmoc. Taky bylo zábavný vidět, jak musej celý natáčení kontinuálně natáčet (kvůli zákonům o porno produkci v USA) a pak se ještě ptát na nějaký debilní otázky typu: "Mířil Vám dnes někdo pistolí na hlavu?" Prej nějakej ten úřad pro ochranu zdraví zvažuje jeslti nenařídit povinně kondomy. Sakra to by byl nával pracovních sil na ty regionální hygienický stanice, kde by pak museli kontrolovat použití kondomů při natáčení. Třeba by pak bylo v plánu natočit film jedna na jednoho a skončilo by to jako jedna na dva (pornoherec + úředník) :-)
Taky jsem se dočetl, že až se vrátím do ČR, tak bych už nikdy neměl zažít zakouřenej vlak. Konečně nebudu muset litovat, že byl vlak celej plnej a já byl línej stát a sedl si do kuřáku, páč už žádnej kuřák nebude. Super. ČD boduje.
No dneska jsem zas narazil na zajímavý video, škoda, že tady nemám vrtulníček, abych se naučil takhle lítat, ale vzhledem k tomu, jak tady fouká, tak bych stejně nemohl trénovat.
Narazil jsem taky na zajímavou polskou reality show. Takže z ní je dnešní video. Dělat instruktora je docela adrenalinovej sport :-)
Koukám, že jsem to do půlnoci nestihnul, ale neva. Ono to myslim zobrazí datum, kdy jsem to začal psát.
