Tak jsem zase nestihl napsat tohle včas. No nic. Včera jsem musel vstávat už hodně brzo, protože jsme v osm ráno vyrazili na výlet na ostrov, jehož jméno je těžké napsat, natož přečíst a už vůbec nemožné zapamatovat. Každopádně je přírodní rezervací. Tak jsem narval do svýho baťohu na ntbk dostatek jídla a pití a vyrazili jsme. Šlo nás všech 11, co bylíme v jednom baráku. Marcel, kterej bydlí v jinym městě, se měl přidat na autobusovym nádraží. Nějak to zase nestihl - už má zvykem chodit později do školy, protože mu ujede vlak.Autobus odsud na pobřeží k trajektu stále jen jedno euro, což bylo fakt dobrý, protože je to celkem štreka - jede skoro hodinu. Zato na trajektu to nebylo tak levný - něco málo přes 12 vočí, ale aspoň to byl zpáteční lístek. Z trajektu byl hezky vidět val, kterej brání moří, aby přišlo do vnitrozemí. Leeuwarden je určitě víc jak 2m pod hladinou moře, ono ostatně většina území je tak 2-6m pod hladinou. Předpověď na včerejšek byla 20 st. C a slunečno. Na lodi to ale tak nevypadalo, od moře brutálně fouká studenej vítr, takže jsem venku moc nepobyl, páč jsem měl jen bundu a triko. Tak jsem většinu cesty strávil uvnitř.
Ostrov je celkem malej, takže jsme šli do centra (taková vesnice) pěšky, ale byla možnost si hned v přístavu půjčit kola. Tak bylo spoustu času na kecání. Dostali jsme se až k náboženství. Já jako ortodoxní ateista jsem vysvětloval, jak stejně všichni skončí v peklech. Roberto si myslí, že jsem tak trochu silnej materialista, ale všichni jsou k mému ortodoxnímu postoji tolerantní, jako já k jejich záležitostem... Taky jsme se bavili o Iráku a tak. No byla švanda :-)
Většina lidí se na ostrově pohybovala na kolech. Celekem velká část ostrovu byla ukradnuta moři. Takže je tam zase val, a za ním rovina. A někde v prostředku je kopec, což byl původní ostrov. V centru jsme se rohodli, že si nakonec půjčíme kola a pak pojedem na pláž se najíst. Základní kolo stojí 4 EURa na jeden den, ale nemá přehazovačku a hlavně brzdy - brzdí se šlápnutím dozadu. Brzdy maj jen kola s přehazovačkou a ty jsou dražší. Já si vzal samo to nejlevnější, jako správnej holanďan :-). Musim říct, že zahnutý old-school řidítka vysunutý vysoko a měkoučký sedadlo s odpružením maj něco do sebe. Člověk se nemusí ohýbat. A taky maj všechny kola perfektně zakrytej řetěz, takže jde jet i s dlouhejma širokejma kalhotama. Toho jsem si všimnul už v Leeuwardenu, když koukám, jak nějakej chlápek v obleku jde, vytahuje klíčky, jakoby od auta, a pak místo toho odemkne ukrajinu a odfrčí na ni :-). Po cestě na "pláž" jsme málem ztratili Roberta, tak jsme měli v půlce cesty ještě 15 minutovou pauzu, kdy se hledal. V uvozovkách pláž píšu, protože z ní by to trvalo tak půl hodiny chůze, než by člověk mohl zalízt do vody až po krk. Většina pláže je totiž písek a sem tam trochu mořský vody. Takže ji používají pro takový sporty, jakože windsurfing, ale s kolečkama a jezdí se po písku - ten je celkem rovnej a ztvrdlej - kvůli větru. V dálce byly vidět tuleni, nebo co to je. Ale nešlo se dostat až k nim. Taky se daly sbírat mušle. Jinak když člověk přijde tam, kde je ještě trochu voda, tak najde spoustu hoven od takovejch červů, který žijou pod pískem a žerou všechno to zelený, takže pak je ten písek "čistej". Viz. foto. Na pláži jsme se všichni najedli.
Pak jsme jeli na druhou pláž, ta už byla lepší (chápej, že se šlo dostat k vodě za 15 minut). Tak tam jsem se válel. Pak mě Soňa upozornila, že budu asi spálenej. To už bylo ale trochu pozdě. Člověk to vůbec nezaregistruje, protože furt fouká ten studenej vítr. Pokračovali jsme do restaurace, co tam byla hned u pláže. Já si dal čokoládovýmlíko a zjistil, že teplý je o 10c levnější než studený, což mi hlava nebere. Pak jsme se ještě jeli mrknout na bunkr, co postavili náckové za 2 sv. války. Byl z něj hezkej výhled, ale vevnitř to bylo prázdný, a v čechách by z toho už určitě byly neoficiální veřejný záchody...
Odfrčeli jsme pak do centra a vrátili kola. Zaplatili si bus do přístavu a přijeli tam. Začal být znát odliv, takže spousta území, co byla před tím po vodou, byla teď jen pole písku. Z moře vykukovali pískové pláně. Loď musí pak kličkovat a ta vodní cesta je tam udržovaná, aby tam byla hloubka. Na pevnině jsme počkali na bus a svezli se domů. Ohřál jsem pro sebe a pro Lenku večeři, co jsem připravil předem a najedli jsme se. Příště bude muset vařit ona mě :-) No a pak jsem sjížděl net až do půlnoci, tak jsem nestihl nic napsat... Dneska se ještě pokusím napsat něco o dnešku večer, snad to stihnu.
Fotky ze včerejška tady
Video pláže ze včerejška tady
Polohy:
