Tak a je to za mnou. Dopoledne jsme psali test a pak jsme jeli do Groningenu. Tam jsme se dozvěděli výsledky a dostali certifikáty. Všichni prošli. Párkrát jsme někde poseděli. Zahlídnul jsem chlápka vycházející z cofe shopu, kterej vypadal, že má fakt dost. Dnešní video.
Já s Lenkou jsme se vrátili už zpět do Leeuwardenu a asi večer ještě něco podniknem, i když jsem teď tak unavenej, že nakonec možná zalehnu a oslavíme to zítra. Vůbec se mi teda nechce odjíždět a loučení s některejma lidma bylo celkem těžký, protože je pravděpodobný, že se už nesetkáme, i když člověk nikdy neví. Ke všemu začínám bejt trochu nervní z přesunu do Eindhovenu, zas nebudu mít internet a budu jen takovej mraveneček, co si táhne sebou kufr a jede do neznáma. Ale asi mě Pavel vyzvedne hned na nádraží, protože on už v Eindhovenu je. Tak mi všechno ukáže. No fakt mi je líto, že to bylo tak krátký. Asi se mi bude stejskat po některejch lidech. Skoro bych řekl, že to loučení je dost těžší než loučení, než jsem odjížděl z ČR, asi protože není vůbec jistý, jestli se ještě zase sejdem... Asi jsem z toho celkem smutnej, což jsem teda moc nečekal. Bude se mi asi dost stejskat po neustále usměvavý Marriet.
A když to tak vezmu, tak jsme byli taková hezky genderově vyvážená skupina (dneska je ten "gender" v módě, tak jsem to musel použít). A teď sem přijížděj ty němky a vlastně je tu teď jakože hodně holek obecně. Před chvílí jsem se v kuchyni seznámil s jednou Bulharkou (studovala v US, tak celkem pro mě sympaticky mluví, páč jsem zvyklej na jejich seriály a neustálý "yeah"). No a já teď vodjedu do Eindhovenu na technickou univerzitu. A zasednu do třídy, kde bude 200 nerdů a zas budu ve svým jednopohlavním světě :-( Ach jo, z tohodle hlediska studuju fakt debilní obor :-)
